sukulenty.estranky.cz

Jakmile si při pěstování sukulentů uděláte chviličku času na jejich pozorování, stanete se často svědkem zajímavých jevů, které jen zdánlivě postrádají logiku. Příroda je neomylná a dokonalá, takže všechno v ní má svůj řád i účel, ačkoliv to tak na první pohled třeba vůbec nevypadá.
V kultuře se sice snažíme rostlinám vyhovět, ale přírodní podmínky jim zcela nahradit nemůžeme. Navíc si rostliny často snažíme vypěstovat a tak trochu přikrášlit k obrazu svému, což je vcelku logické, protože je pěstujeme především pro svou radost a potěšení z nich. Pokud se ale své rostliny snažíme násilně předělat, a vnutit jim podmínky pro ně naprosto nevyhovující, musíme se smířit s tím, že jejich přirozené životní projevy a vzhled se často změní v nepřirozené.
Své zvyky a chování z přírody si sukuletní rostliny zčásti přinášejí i do našich domácností. I po dlouhých letech pobytu v tomto „zajetí“ si udržují část svých zvyklostí, a řídí se zákony, které jsme my mnohdy ještě ne zcela pochopili. Proto rostou kdy samy uznají za vhodné, zatímco odpočívají kdy se jim zrovna chce a když cítí, že odpočinek opravdu potřebují. Kdesi hluboko ve svém nitru mají zakódována pravidla svých přírodních předků, kterými se řídí v rámci možností, omezených podmínkami jejich nového domova.
Čím více pochopíme přírodní zákonitosti my pěstitelé, tím lépe se budou mít naše rostliny. Jejich životní projevy jsou jakousi řečí, kterou k nám promlouvají, a záleží jen na míře naší vnímavosti.
Čas od času se budete v této nové rubrice setkávat s články o mnohdy zvláštních životních projevech sukulentních rostlin. Nečekejte žádná vědecká pojednání, ale pouze výsledky občasného pozorování našich rostlin v souvislosti s určitými přírodními zákonitostmi, které si sukulenty zčásti uchovaly i daleko od svého původního domova.
Dozvíte se třeba, proč existují spící „Budhové“, jako je třeba ten na úvodním snímku, a jak se z nich později opět stanou „Budhové“ bdící. Nebo proč mají rostliny na svých listech tolik vosku jako třeba Graptoveria 'Debbie' z druhé fotografie. Že živorodost se latinsky nazývá viviparie, a není zdaleka jen výsadou zvířat, jak se můžete přesvědčit na snímku třetím s příkladem „zelených parašutistů“ rodu Bryophyllum (Kalanchoe) z ostrova Madagaskar. 
A také něco o symbióze dvou zdánlivě nesourodých částí, tvořících dohromady  jedinou rostlinu. Ta spodní je zásobárnou vody a živin pro přečkání dlouhých období sucha, aby z jejího vrcholu po prvních deštích mohlo konečně vyrůst něco zeleného. Sezónní (nadzemní) výhony v horní části rostliny zase vyrábějí potřebné látky, které dodávají zpět do zmíněné zásobárny. Přesně tak to má od přírody zařízeno i Zygosicyos tripartitus na posledním snímku.