PACHYPODIUM LAMEREI a GEAYI (Madagaskarské palmy v uvozovkách)
Komerční a mezinárodně využívaný název „Madagaskarská palma“ pro rostlinu Pachypodium lamerei z čeledi Apocynaceae (toješťovité) se mezi laickou veřejností vžil stejně dokonale jako kdysi dávno „Sokolí pero“ pro Aloe variegata. Své opodstatnění má tento název pouze v první části sousloví, protože Pachypodium lamerei, společně s několika dalšími zástupci rodu pochází z ostrova v Indickém oceánu, odděleného od afrického kontinentu Mozambickým průlivem. Jinak samozřejmě s palmami jako takovými nemají tyto rostliny nic společného. Někomu sice mohou svou siluetou palmu připomínat, ale to pouze v případě, že jsou správně pěstovány a dosahují alespoň částečně svého přírodního vzhledu.
Základem pěstitelského úspěchu je u sloupovitých druhů pachypodií maximum světla. Rostliny trpící jeho nedostatkem jsou brčálově zelené, zatímco stříbřité kmeny hustě porostlé ostny jsou důkazem dobrých světelných podmínek, stejně jako rovný růst kmene, který se vrcholem příliš nenatáčí za sluncem. Při pěstování na okně se tomuto jevu tak či tak nevyhneme, takže je nutno neuvěřit nejrůznějším pověrám o potřebě nehybnosti kytek a otáčet rostlinou kdykoliv to budeme považovat za nutné a vzhledu rostliny prospěšné.
Dalším důležitým faktorem, vedoucím k úspěchu v pěstování těchto robustních (v přírodě až několik meterů vysokých) rostlin je teplo. Zatímco od počátku léta do podzimu je možné i pěstování pachypodií venku, a střídání vysokých denních a nízkých nočních teplot jim vcelku vyhovuje, zimovat je bezpečnější v teplejším prostředí. Máme sice dlouhotelou praxí ověřeno, že Pachypodium lamerei i P. geayi snesou poklesy teplot k 5°C, pokud ovšem nejsou jejich kořeny současně ve vlhkém či dokonce mokrém substrátu. Mnohem lépe však tato robustní pachypodia přezimují při 15°C a vyšších teplotách, kdy je pravidelně, i když mírněji zaléváme. Větší rostliny klidně přezimují nasucho, ale problémy potom mohou nastat při jejich předjarním probouzení. Mladé rostliny musejí vodu dostávat určitě, protože jinak se jejich dosud tvrdá těla začnou svrašťovat, což sice někdy spraví následná zálivka, ale jindy to znamená pro rostlinu konečnou stanici.
Zato od jara do podzimu zaléváme pravidelně a vydatně. Jakmile substrát vyschne po předchozí zálivce, což bývá u zdravých rostlin zpravidla již po dvou až třech dnech, pak dlouho neváháme s další zálivkou. Tu potom začneme od počátku září postupně omezovat. Přes zimu opadá většina listů, ale při pravidelném zalévání jich může také většina na vrcholu rostliny zůstat. Zjara potom nastává zajímavý moment v životě těchto pachypodií. Růstový střed se otevře a začne z něj vyrůstat velké množství čerstvých listů najednou. Tento jev předznamenává náhlé žloutnutí a opad všech listů, které na rostlině vydržely po celou zimu od předchozí sezóny. Někdy však k tomuto opadu dochází až nějaký čas po nárůstu nových listů. Každopádně však tato změna vizáže rostlině prospěje, a s rosetou čerstvých listů na vrcholu vypadá nejlépe za celý rok.
Květů se u těchto vzájemně si velice podobných druhů v kultuře dočkáme obvykle pouze u letitých a obrovských exemplářů. Rostliny jsou to ale krásné i bez bílé ozdoby při vrcholech. Vizuální podoba je značná, ale oba druhy jsou snadno odlišitelné již barvou a tloušťkou listů. Mnohem častěji pěstované a komerčně množené Pachypodium lamerei je má i na plném slunci sytě zelené a širší (zvláště pak u tzv. širokolisté formy), zatímco listy P. geayi jsou úzké, tmavší a na plném slunci s výrazně růžovějící či fialovějící středovou žílou.
Když jsem se sukulenty začínal, jednalo se v obou případech o raritní rostliny, jejichž pořízení bylo finančně náročné a dosti problematické, protože rostlin bylo vždy méně než zájemců o ně z řad pěstitelů. Navíc se zdály být mnohem choulostivější, a možná i byly. K tomu ovšem přispěla i spousta mýtů a nepravd, šířená odborníky v časopisech a knihách, kteří jim za každou cenu chtěli přisoudit punc složitosti v pěstování, zřejmě ve snaze nějak zdůvodnit jejich tehdy značně vysokou cenu. Ta ale byla dána spíše cenou semen, dovážených z Madagaskaru.
Srovnatelné zvýšení odolnosti proběhlo za ten čas třeba také u adénií (Adenium obesum), ale tam by se dalo částečně vysvětlit získáním odolnějších populací z výsevů tuzemských semen. To v případě Pachypodium lamerei a P. geayi bude asi navždy utopií, protože jen těžko začnou kvést tyto ostnaté sloupy dříve než nazraje jejich čas, a obřích rostlin ve sbírkách nebude nikdy dost k masové produkci semen.
Tato dvě pachypodia mi před mnoha lety připravila asi nejsmutnější podívanou, jakou jsem kdy se sukulenty zažil. Mívali jsme tehdy několik rostlin, jejichž výška se blížila dvěma metrům, a dvě, které již tuto hranici měly dávno za sebou. V pohodě přečkaly kdoví kolikátou zimu a někdy na počátku června, kdy jejich vrcholy zdobily kštice čerstvých jarních listů, se začaly jedno po druhém kácet k zemi. Na stříbřitě šedých kmenech nebyla hniloba patrná a vzhled rostlin nedával jediné varovné znamení. Rostliny byly zdánlivě v dobré kondici a do poslední chvíle přijímaly bez problémmů plné dávky vody, které mizely během krátké doby. Jejich kmeny ale už byly u báze nahnilé a jakoby provrtané množstvím milimetrových otvorů, které vedly zkrz povrchovou vrstvu až do pletiv. Hnilobný zápach, který se rozhostil ve skleníku po jejch skácení k zemi jako bych měl v nose ještě dnes.
Od té doby jsem ve způsobu jejich pěstování ani zimování nic podstatného nezměnil, a kromě několika semenáčků neuhynula ani jediná starší rostlina. Jen jednu malou změnu jsem učinil, snad k dobru našich stále oblíbených rostlin. Přestal jsem se bát častého přesazování a nový substrát jim dopřeji každoročně v předjaří, a to včetně největších rostlin. Těm mladším pak klidně i dvakrát za rok podle potřeby a rychlosti jejich růstu. Při přesazování mám jedinečnou možnost podívat se blíže na zdraví kořenového systému, které bývá většinou dobré, ale čas od času naleznu podzemní část rostliny tak chudou, že se divím dosavadní vitalitě rostliny. Na přesazení reagují všechny rostliny těchto dvou druhů stejně. Rostou jako o život, jakoby se snažily dohnat tu krátkou pauzu, způsobenou přesazováním, zvláště když dostanou výživný substrát vylepšený trochou zeminy z kompostu.
V závěru ještě přidávám jednu drobnou radu pro chronické zalévače, kterých je mezi laickou veřejností stále dost. Jakmile začnou černat konce listů, a to i těch nejmladších, okamžitě zastavte přísun vody, a případně rostlinu přesaďte do čersvého substrátu. Je totiž totálně přelitá, a je dost možné, že její kořeny už nějaký čas pořádně nepracují! Sloupovitě rostoucí pachypodia sice milují vodu, ale neměly by v ní trávit celý svůj život.
Výsevy těchto rostlin se v posledních letech už nezabývám, protože svou pozornost upírám na úplně jiné druhy sukulentů. Zásobu menších i větších sloupovitých pachypodií z ostrova Madagaskar ale udržuji pro případ, že by přišly znovu kruté dny, na které tak nerad vzpomínám. A když se chci radovat z hezkých a povedených výsevů těchto věčně populárních rostlin, zajedu navštívit Luboše Hojného ve Dvoře Králové nad Labem. Malá pachypodia u něj rostou ve stejných lánech jako obilí nebo kukuřice na okolních polích.
Na úvodní dvojici snímků je nádherný exemlář širokolisté formy Pachypodium lamerei, pěstovaný ve skleníku Fata Morgana v pražské botanické zahradě. Následuje skupinka našich rostlin stejného druhu, a mezi nimi v popředí jeden exemplář Pachypodium geayi, který od dalších rostlin na fotografii odlišují výrazně úzké listy a jejich zbarvení. Na čtvrtém snímku je také P. geayi, a na posledním zvláštní typ Pachypodium lamerei s hnědou pokožkou. Tato rostlina zcela výjimečně větví, aniž by byl poškozen její růstový střed. Od svých vrstevníků se odlišuje pomalejším růstem a také hustším otrněním větvícího se kmene, který má nezvykle hnědou barvu.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, mam pachypodium už 6 let. Zatím žádný problém až od letošního roku. Listy chytají postupně bílou plíseň a odumírají. připomíná mi to americké padlí. Má prosím vás někdo zkušenost co to je za chorobu a jak ji odstranit? děkuji Jan...
Re: Pachypodium, bílá plíseň
(EVA, 6. 8. 2022 15:55)Bohuzel uz to taky tak mam nekolik měsíců a nenasla jsem, proc tomu tak je a jak se tomu da zabranit, asi ji budu muset vyhodit. Listy krasne obrustaji, ale stejne nakonec kazdy list chytne tu plisen. :(
Seříznutí
(Miroslav , 8. 6. 2022 13:12)
Dobrý den, prosím vás, mám doma rostlinu cca 110 cm vysokou.
Můžu jí někde seříznout, tedy snížit, aby se třeba rozvětvila? děkuji. M
hniloba
(J.Janda, 8. 11. 2020 8:30)Opravdu jedinou šancí je zachránit vrchol, ale je třeba jednat rychle, protože hniloba se také rychle šíří. Řezat dokud na řezu vrchol nebude čistě zelený bez hnědých skvrn, pak nechat dlouhou dobu zaschnout a pokusit se zakořenit. Je to ale zdlouhavý proces bez jistoty úspěchu. J.J.
Změklá rostlina
(Jana, 7. 11. 2020 13:55)Dobrý den. Rostlinu mám 12 let, má 20cm, zřejmě kvůli malé nádobě. Rostlina se najednou ,, položila,,. Zlomená není, ale nad zeminou je jakoby prázdná. Nahoře je nově dorostlá. Že bych ji nějak přelila a uhnila by, mi přijde nepravděpodobné, protože ji skoro nezalévám. Je jedinou možností uříznout ji?
Jak zajistit dlouhy zivot prilis vysoke rostline?
(Katka, 21. 6. 2019 18:49)Dobry den, predem dekuji za skvely clanek. Ke svemu Pachypodiu mam vrely vztah a bojim se o jeho budoucnost. Rostlina se blizi 2 metrum, stale roste do vysky ale je prilis uzka. Jak muzu rostline pomoci? Po presazeni vzdy vzroste, ale kmen ma pouze kolem 6cm pri vysce skoro 1.8 m.
Pachypodium geayi
(Jeffreia, 30. 5. 2019 18:32)Moc děkuji za přínosný článek. Jsem (nyní hrdou) majitelkou jedné palmičky, podle popisu v článku se zřejmě jedná o P. geayi. Čirou náhodou jsem na ni narazila loni v zimě v Tescu. Hned se mi zalíbila a aniž bych věděla, o jaký sukulent či kaktus se jedná, adoptovala jsem si ji :) Dokonce přežila cca 15 minutový přenos v tašce v pár stupních nad nulou. Její listy rostou ne pouze na vrcholu, ale po celém kmínku. Z bradavic jí vyrůstají vždy tři trny. Vypadá úžasně. Teď na jaře mi vyhodila obrovské množství nových listů a porostla tak o 5 - 6 cm. A začíná shazovat starší listy. Mám ji asi půl roku, je vysoká 20 cm. Teprve nedávno mě napadlo si zjistit, co to vlastně pěstuji. A jsem moc ráda, že ji mám. A to, že jsem ji koupila v Tescu, je tedy velmi vtipné :D Naštěstí vypadá zdravě. Krásná rostlina. Díky za rady a tipy, jak se o ni správně starat!
adenia
(Jiří Janda, 6. 3. 2018 15:24)Každopádně uříznout tak, aby na řezu byly zdravá část čistě zelená bez černých nebo naopak světlých skvrn. Potom nechat ránu pořádně zatáhnout a teprve později se pokusit zakořenit v perlitu nebo říčním písku. Vzhledem k velikosti rostliny to ovšem bude běh na dlouhou trať, navíc s velice nejistým výsledkem. Poraněná část bude už natrvalo mnohem zranitelnější i v případě, že se zakořenění podaří. J.J.
Re: adenia
(Lívia, 6. 3. 2018 21:52)Nakolko mi už asi nič ine neostáva budem musiet do toho ist. Prosím vas ako dlho má byt len zatiahnutá, kým ju dám do perlitu/piesku? A čím najlepsie zatiahnut? A ešte ako často polievat potom? Ďakujem pekne.
Re: Re: adenia
(Jiří Janda, 7. 3. 2018 15:11)Špatně jste mne pochopila, ničím se rána nezatahuje, prostě se ta rána zatáhne sama. Jak dlouho to ale bude trvat, to Vám nepovím. Prostě až se zahojí a řez se potáhne tvrdším povrchem, pak s teprve na perlit. Zalévat podle teploty, vždy nechat vyschnout a znovu zalít. Může to ale trvat dost dlouho, a bez jistoty výsledku. J.J.
zrezavanie
(Lívia, 4. 3. 2018 18:55)dobrý den, potrebovala by som radu ohladom zrezania palmicky. Tusim mi zacal hnit kmen, na malom kusku je velmi makky, tesne nad zeminou. tak sa bojim, aby mi neodisla cela rastlinka. Bolo by možné odrezať ju celu nad zhnitou častou a znova zasadit alebo čoby trebalo v takomto prípade robit? dakujem za odpoved
Pachypodium
(Jana Ambrožová , 21. 5. 2017 10:53)
Dobrý den, můžu přesadit Pachypodium i teď v půli května?
Díky za odpověď
PACHYPODIUM LAMEREI - letnění
(Jan Horálek, 15. 9. 2016 12:28)
Dobrý den,
při kterých teplotách nejlépe ukončit letnění?
Děkuji
Re: PACHYPODIUM LAMEREI - letnění
(Pavlína Šimková, 18. 10. 2016 17:52)Mám hodně velkou rostlinu, letním vždy jen do posledního týdne v srpnu včetně.
letnění
(Jiří Janda, 17. 9. 2016 10:39)My naše rostliny neletníme, takže nemohu v tomto ohledu radit. Pokud jsou kořeny v suchu, vydrží určitě i poklesy k nule, ale mokré uhnijí často i při 10°C. J.J.
PACHYPODIUM LAMEREI - letnění
(Jan Horálek, 15. 9. 2016 12:28)
Dobrý den,
při kterých teplotách nejlépe ukončit letnění?
Děkuji
pachypodia
(Jiří Janda, 26. 12. 2015 13:32)Oba druhy jsme nabízeli po celou loňskou sezónu v našem e-shopu, a s největší pravděpodobností zase od jara 2016 nabízet budeme, ale pouze mladé rostliny do 15cm. Za dospělé je možno obě tyto rostliny považovat až když jsou květuschopné, což v jejich případě bývá obvykle tak při výšce dvou a více metrů! Možná by se vyplatilo poohlédnout se po dalších druzích rodu Pachypodium podobného tvaru, kvetoucích již při 10cm výšky! I takové v naší letošní nabídce byly. J.J.
Pachypodium, bílá plíseň
(Jencek33, 15. 6. 2020 18:52)